Říjen 2011

šííííííííííílenýýýý 8 V

30. října 2011 v 17:40 | (neznámý) |  STRAŠIDELNÉ historky
Napiš si do wordu Q 33 NY (číslo jednoho letadla z 11. září), pak to zvětš na velikost 48 a převeď do písma windings.... děs
důležitá poznámka:11.září nabouraly letadla do dvou věží (teroristický útok)
bože můj!to je hrůza!vy ani nemůžete pochopit to zděšení,které prožívám!to je....hrozný!!!

horror v lese (není pro slabší povahy!)

30. října 2011 v 17:27 | (neznámý) |  STRAŠIDELNÉ historky
Začalo pršet. Julia seděla v malé místnůstce uvnitř chaty, četla si knihu a čekala na svého přítele Franka.Vyjela si s ním za vidinou krásně stráveného víkendu na její malou chatku. Ta byla postavená daleko od civilizace na odlehlém místě kousek od lesa. Je to tiché místo a ona sem jezdila vždy, když si chtěla oddechnout od každodenních starostí. Je tu ticho, čisto a vždy zde načerpá klid do duše.
Protože na chatě nebyla elektřina, musel jít Frank do lesa pro dříví, aby přes noc oba dva neumrzli. Vyšel asi před hodinou, a tak začínala mít Julia trochu strach. Co tam tak dlouho dělá? Jak daleko až šel? Nestalo se mu něco? Tyhle paranoidní myšlenky se jí honily hlavou a ukončil je až mohutný úder hromu. Leknutím sebou škubla. Koukla se z okna a pozorovala jak déšť pořád nabírá na síle. Po chvíli znovu usedla na svojí židli, vzala knihu a snažila se uklidnit četbou. Díky zamračenému nebi se ale v chatce docela setmělo a tak si musela rozsvítit svíčku. Ale stejně při čtení pořád myslela na Franka.Vyšla na zápraží:
,,Franku!" zavolala. Na odpověď nečekala, sotva slyšela přes hukot deště samu sebe. Znovu ohromě zahřmělo. Rychle zalezla zpátky do chaty. Bouřky neměla ráda Když byla malá, přímo před očima uhodil blesk do její sestry a na místě ji zabil. Od té doby nechodila při bouřkách ven. Co když se něco takového stalo Frankovi? Její představy se rychle ubíraly čím dál tím víc hrozivějším scenériím.
Na stole ležel mobil. Hned ho vzala a vytáčela Frankovo číslo. Jeho telefon však ležel vedle ní a tak se znovu vyděsila, když začal vyzvánět. Začala být zoufalá. V chatě už byla skoro tma a tak rozsvítila petrolejku. V tom z ničeho nic něco bouchlo na střeše. Nadskočila ze židle. Každé šustnutí ji děsilo. Bouřku tu nikdy nezažila. Seděla vyděšená na židli a rozhlížela se po místnosti. Najednou něco prolétlo za oknem. Nejdřív si myslela, že se jí to zdálo, ale ono to kolem okna proběhlo znovu. Srdce ji tlouklo až někde v krku. Bála se dýchat, bála se pohnout. Znovu něco zavadilo o střechu. Přála si ať je to jen sen a ať se probudí. Štípla se do ruky, ale kýžený výsledek se nedostavil. Začala vzlykat. Byla zoufalá, toužila být doma v městském stresu. Tady jí nikdo nepomůže. Frank je někde pryč, někdo se pohybuje kolem chaty a hází něco na střechu.
Déšť pomalu přestával. Slíbila si, že jakmile přestane, vyběhne ven a poběží dokud nenarazí na nějakou chatku a tam požádá o pomoc. Kdyby se tak nebála bouřky.
Někdo zaklepal na dveře. Zkoprněla, bála se pohnout. Má dělat že vevnitř nikdo není? Ale vždyť svítí!
,,Haló!Je někdo uvnitř?" zvolal nějaký ženský hlas zvenku. Vstala a otočila se směrem ke dveřím. Popošla šouravým krokem pomalu ke dveřím. Znovu se ozvalo zaklepání.přišla ke dveřím a sáhla na kliku. Trochu si i přála ať je to nějaký vrah. Zabije ji a ukončí tím to její trápení. Odhodlala se a otevřela.
Ve dveřích stála starší paní: ,,Nezlobte se že ruším, ale zmokla jsem a tak jsem vás chtěla požádat jestli bych se u vás nemohla usušit." Julia si oddechla. Společnost jí přišla vhod.
,,Jen pojďte dál," ukázala rukou směrem dovnitř. Jen co si stařenka sedla začala se vyptávat, co že je tady taková mladá slečna sama v chatě. Julia začala hned vyprávět co se stalo a stařenka ji pozorně poslouchala. Julia měla radost, že už není sama. Přestala se bát.
,,Když jsem šla kolem lesa, uslyšela jsem jakoby vyjeknutí" řekla stařenka a Julie se zarazila. ,,Promiňte musím jít,"zablekotala a vyběhla ven. Už nepršelo.Chtěla najít Franka.
Vběhla na lesní cestu a za volání Franku, Franku! Pobíhala jako šílená kolem. Nikdo se neozýval. Nikdo nikde nebyl. ,,Franku!" volala. Hlas se jí třásl a přeskakoval, jako kdyby byla znovu v pubertě. Běžela dál, ale přes slzy už skoro neviděla. Zakopla o kmen stromu a spadla na zem. Chvíli je tak ležela a nevěděla co se děje. Pokusila se vstát, opřela se o ruce, ale ty se jí podlomily. Jednou rukou jí projela šílená bolest. Asi si ji zlomila. Už jí bylo všechno jedno, ať si klidně umře, hlavně ať už to trápení skončí.
,,Áaaaghr" uslyšela z lesa nalevo od ní.
,,Franku?"
,,Ááááá" Znělo to jako Frank. Jako šíleně trpící Frank. Nikdy ho takhle křičet neslyšela. Vlastně nikdy neslyšela nikoho takhle zoufale řvát.
,,Franku!"
Rozběhla se směrem k tomu jekotu. Cestou párkrát zakopla o kmeny, popíchala se o větve, ale běžela dál. Vzpomněla si, na tu ženu, co ji nechala v chalupě samotnou. Vždyť o ní nic nevěděla. A vůbec, kde se tam tak z čistajasna vzala? Nic jí nedocházelo, ničemu nerozuměla. Jen bezhlavě běžela lesem, aniž by věděla kam. Nemohla popadnout dech. Musela se na chvíli zastavit. Čekala, jestli znovu něco uslyší. Nic se neozývalo, ale zato ucítila silný zápach. Trochu se jí nadzvedl žaludek, a tak pokračovala v cestě.
Po chvíli doběhla k místu, kde nebylo moc stromů. Na zemi uviděla ležící postavu. Chvíli zůstala stát na místě a pak se přiblížila. To neměla dělat. Na zemi ležel Frank. Z toho pohledu málem omdlela. Frank měl vypíchnuté oči a vyrvaný jazyk. Břicho měl rozpárané a jeho vnitřnosti byly rozházené všude kolem. Z toho šoku se ji na chvíli zatmělo před očima. Zapomněla dýchat. Všimla si ještě, že má Frank propíchlé dlaně, jako by byl ukřižován.Všude kolem bylo plno krve. Kousek od sebe uslyšela zašustnutí. Bylo slabé a tak ho moc nevnímala, přece jen byla v šoku. Ale pak uslyšela krok. Otočila se a v tom ucítila na zátylku chlad. V zápětí jí něco praštilo přes hlavu. Upadla do bezvědomí.
Probudila se přivázaná ke stromu. Nikde nikdo nebyl.Frank zmizel. Rozhlížela se jak jen to šlo. Slyšela jak někdo přichází. Ozývalo se to těsně za stromem, kde byla přivázaná. Nemohla se ani pohnout. Zvuky se utišily. Strachy nedýchala. Bála se co přijde. Z leva se k její hlavě přisunula ruka, ve které se blýštila od pohledu ostrá čepel nože. Zakřičela bolestí když jí čepel projela tváří. Slzy se jí z očí valily proudem, celá se třásla. Tohle je její konec.Tak ať už to neprodlužuje. Nemohla mluvit. Znovu uviděla čepel. Přibližovala se k jejím očím. Ucítila ukrutnou bolest, při níž na pár vteřin omdlela. Už nikdy nic neviděla.

lidský panák

30. října 2011 v 17:25 | (neznámý) |  STRAŠIDELNÉ historky
Jednou když sem byla na dětském táboře tak závěrem byla stezka odvahy. Naši vedoucí byli převlečeni za různé příšery z hrobů! Upíry, mrtvoly a zombie. Mohly jsme jít po dvou tak sem šla se svojí kamarádkou, která je ještě větší strašpytel než já. Tak když jsme šli jako druzí jako první nás vylekala naše vedoucí převlečená jako upír. Jak jsme šly dál tak sme uviděly naše kluky a pár holek jak se houpou na panákovi na provaze chtěla sem se taky zhoupnout jenomže moje kamarádka chtěla být co nejdřív z lesa venku. Ráno když byl budíček tak se všechny děcka bavili o tom panákovi. Jenomže vedoucí navěděli o jakém panákovi je řeč.Tak se před večeří vydali 2 hlavní vedoucí na místo kde jsme jim to popisovali. Když se vrátili a řekli nám co to do opravdy bylo ztuhla nám krev v žilách. Ten panák nebyl panák ale opravdu oběšený pán, který měl dluhy tak nám to policie, která v zápětí přijela řekla a když si dnes vzpomenu na to jak sem se chtěla zhoupnout tak po mě přejede mráz!!!

krvavé slzy

30. října 2011 v 17:23 | (neznámý) |  STRAŠIDELNÉ historky
V dubnu jsme byli v thajsku u moře , v noci mi bylo strašné vedro a tak jsem šla ven na chvili k pláži , zahlédla jsem tam malou holku která si zpívala písničku , moc jsem ji nerozuměla ale slyšela jsem tam české slova.Běžela jsem k ní a řekla jsem : "ahoj ty taky mluvíš česky ?"Neodpovídala a šla dál .Když jsem se jí koukla do tváře uviděla jsem černé oči , brečela ale ty slzy byly kapky krve !

tvář v počítači

30. října 2011 v 17:00 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Marie byla závislá na počítači.Neměla moc kamarádů.Jen jejího kluka Merka a kamarádku Natašu. Jednou měla zrovna schůzku s Markem. Venku nebylo zrovna nepříjemné počasí.Pršelo a byla bouřka. A tak si Marie krátila čas u počítače. Zrovma najela na stránku, kde byly nejrůznější návody na vyvolávání duchů.Okamžitě si vzpomněla na Natašu, protože ta se o takové věci velmi zajímá. Marii se to však zdálo, jako holí nesmyls.Řekla si že má ještě hodinu čas než se bude chystat na schůzku s Markem a že si teda zkusí vyvolat nějakého toho ducha. Byla přesvědčená o tom, že se to nepodaří, protože je to holí nesmys. Důkladně si přečetla návod a pustila se do toho. I přesto, že si přečetla varování, že toto vyvolávání smí provádět pouze experti a nikoliv začátečníci. bylo to napsáno pod návodem velkými červenými písmeny. Ale Marie na to nedbala. Začala tedy duchy vyvolávat. Nic se dlouho nedělo a tak se Marie rozhodla, že toho nechá a že si radši půjde zase sednout k počítači. Najednou se však ozval křik nějaké ženy. Obrazovka počítače zčernala a oběvila se tam hlava nějaké ženy, s rozcuchanými vlasy, která tak hrozně ječela.Pak křikla něco ve smyslu, že trest Marii nemine a z očí jí vyšlehly plameny. Celý byt začal najednou hořet a Marie omdlela strachy a hrůzou. Probudila se až v nemocnici, kde se na ní dívala Nataša. Doma prý vypukl ohromný požár a kdyby Marek, který měl o Marii strach, protože ona nikdy nechodí na schůzky pozdě, včas nepřišel mohlo být pozdě. Marie se Nataši svěřila s tím, proč se jejich dům ocitl v plamenech. Ta okamžitě šla zjistit vše o tom šíleném vyvolávání duchů a přišla na velmi děsivou věc. Toto vyvolávání, mělo vyvolat ducha jedné mrtvé dívky, která týrala rodiče.A bohužel zemřela někde v místech, kde Marie bydlí.A jak to bylo potom když se Marie dostala z nemocnice domů??? Byla jako vyměněná.Mnohem plaší než dříve a měla nepřekonatelný strach z počítačů, ohně a z lídí s tmavými rozcuchanými vlasy...

bratranci,vrah a duch

30. října 2011 v 16:58 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Byla temná,bouřlivá noc. Mraky potemňovaly nebe. Brigitte ležela v posteli a urputně se snažila usnout. Neměla bouřky ráda a nejradši by je zaspala. Cítila to ve vzduchu. Dnes se něco stane. Něco co jí navždy změní život. Každou minutu se převalila na jiný bok a stále nemohla jen zavřít oči a usnout. Nějaká síla ji nutila držet oči otevřené a jakmile by je alespoň na vteřinu zavřela,stalo by se něco,čeho by navždy litovala. Tak Brigitte stále jen ležela a dívala se na skříň a na stůl,na lampu a na......okno. V okně uviděla temnou tvář. Dost ji to vyděsilo. Posadila se na posteli a znovu se odvážně podívala k oknu. Tvář byla pryč. Brigite zatřepala hlavou a zpátky si lehla. Neuběhla ani minuta a Brigitte z okna uslyšela hlas. Šeptal jí něco stále dokola. Chvíli se zaposlouchala a pochopila co hlas říká. Chce aby ho následovala nebo se stane něco jejím blízkým. Brigitte se polekala. Nechtěla aby se kvůli jejímu strachu stalo něco třeba mámě nebo tátovi. S malou dušičkou vstala z postele a skočila do bot. Pak vylezla oknem ven. Málem přestala vidět jak se vylekala. Vedle ní stála v tu chvíli prapodivná postava. Byla temná,nebylo jí vidět do tváře,ale jediné co Brigitte na postavě zpozorovala,bylo že měla pouze bělmo v očích. Brigitte ze sebe nebyla schopna vydat ani hlásku. Klepala se hrůzou. Nemohla poznat zda se postava dívá na ní nebo někam jinam. Postava mávla rukou a nastárlým hlasem zašeptal: "pojď za mnou...dělej!". Vyrazila a Brigitte klusala za ní. Brigitte byla jako v transu. Dívala se stále jen na tu postavu. Šli asi 20 minut. Chvíli po louce,která vypadala v noci děsivě a taky lesem do kterého jednu chvíli odmítla Brigitte jít,ale postava znovu začala vyhrožovat a to ji přemluvilo. Začalo tiše hřmít a bouřka pomalu sílila. Brigitte se zastavila. Z bouřek má panickou hrůzu. Padla na zem a začala vzlykat. Už nto dále nevydrží. je bouřka,noc a ona kráčí s neznámou postavou s bělmem v očích a vyhrožovacími návyky lesem. Postava se otočila a opět zašeptala: "támhle je náš cíl". Brigitte vzhlédla. Opravdu tady les končil. Brigitte spatřila děsivý dům. Klepala se víc než předtím. Postava se sklonila k Brigitte a začala vysvětlovat: " v tom domě mučí můj zlý bratr,váš bratranec tvou sestru a tvého bratra. Musíš mu v tom zabránit. Hned!" Brigitte se chtěla postavě podívat do očí,ale...byla pryč. No to snad ne. Brigitte byla na zhroucení. Kde to vůbec je? Své sourozence milovala a přece je nenechá zemřít? Na nejistých nohách vkročila do rozpadajícího domu. Po stěnách byla spousta krve. projela vyděšeným pohledem první pokj. Chtěla vykřiknout a utéct odsud,ale nemohla!!Nešlo to. Jako by přišla o hlas. Na zemi v koutě něco leželo. Byla tma. Brigitte se k věci přiblížila a sklonila se k ní. Najednou se hrdlo uvolnilo a ona začala ječet hrůzou. Ležela tam ruka. Také nohy povolily a Brigitte v šoku utekla do dalšího pokoje. Ten byl koncem jejího trápení v domě. Uprostřed pokoje stál muž,nejspíše bratranec a v rukách držel dvě hlavy. Její sestry a bratra. Tohle Brigitte nevydržela a zkácela se na zem. Dále nikdo neví co se stalo. Najednou se Brigitte probudila v nemocnici. Vedle ní seděla její maminka a tatínek. Oba dva se na ní utrápeně dívali. Brigitte už nikdy nebude schopna vnímat okolí,utrpěla šok ze kterého se už nedostane. Už nikdy se nedozví co se skutečně stalo ,ale vy se to dozvíte. Oba synové Brigittiny tety Anny si vyrazili ny výlet. Už mnoho lidí mělo podězření že něco nění s jedním z bratrů v pořádku. S Philem. Muselo se mu něco stát v hlavě a měl stále větší chuť zabíjet. Nejdříve zabil svého bratra Michaela a vyškrábal mu obě oči.Pak se dostal jednoduše do domu Brigitte. Měl klíč. Unesl dva sourozence. Brigitte se na noc vždy zamykala a Phil se proto nedostal k ní do pokoje. Vystačil si tedy s těma dvěma a odvezl je do starého domu. Přes všechnu snahu kterou Brigitte vynaložila všechno dopadlo špatně. Kdo jí ale přivedl k domu a vysvětlil že její sourozenci potřebují pomoc. Stačilo přijít o pár minut dříve a mohli žít. Vrah odnesl hlavy a Brigitte před dveře briggitina domu a tam je ráno našel Briggitin táta. Byla to skutečně děsivá příhoda na kterou vzpomíná celé město s hrůzou a také si každý pokládá otázku zda vraha chytili,jestli ne......však víte co by se mohlo stát.

volání o pomoc

30. října 2011 v 16:53 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Byl zimní večer . Pomalu procházím svým temným pokojem . Otvírám okno . Do
vyhřáté místnosti se line krutý chlad . Stojím u okna jen v noční košili , a
pozoruji jak venku neúnavně sněží . Do mé mysli se dostává kruté ticho .
Najednou se práznými ulicemi ozve dětský výkřík a volání o pomoc . Seběhnu po
schodech do haly . Temnou chodbou proběhnu do obývacího pokoje kde zadními
skleněnými dveřmi na zahradu . A znova ten výkřik !!!!
Sěžím bosa , sněhem až k zadním vrátkům . Vyběhnu ven , na ulici a zastavím se
před velkou kaluží krve . Rozbušilo se mi srdce . Dostala jsem strach . Byla mi
zima . Všude bylo plno sněhu . Šla jsem domů a řekla jsem si , že ráno zjistím ,
co se stalo . Vešla jsem do pokoje a zavřela okno . Lehla jsem si do postele a
s točila jsem se do klubíčka . Byla mi zima . Pořád jsem musela přemýšlet nad
tím výkřikem . Nemohla jsem usnout . Nakonec se mi to stejně podařilo….

Ráno jsem vstala a šla se zeptat sousedů , jestli něco neslyšeli . Nikdo o
ničem nevěděl . Žádný výkřik ……. Nikde nikdo nic neslyšel … Zmateně jsem došla
domů a vzala noviny . Na tytulní straně bylo napsáno že se opět stratilo dítě .
Nebylo to poprvé … Neměla jsem odvahu nikomu říct co jsem slyšlela . Stejně by
mi nikdo nevěřil . Vzpoměla jsem si že mi přecejen může někdo pomoci … !!! Simon
… !!!! Vyběhla jsem z domu jako řízená střela …

Zazvonila na zvonek a přišel mi otevřít kluk který mi zatím vždy pomohl . Vešla
jsem dovnitř a všechno mu řekla .
Řekl mi že taky nic neslyšel ale že si o mě nemyslí že jsem Debil , a že mi
pomůže přijít na to co se vlastně stalo . Šly jsme na naše zamilované místo ,
Stará rozbombardovaná kaple vedle hřbitova . Vešli jsme dovnitř a začali jsme se
líbat . Simon řekl moje jméno a najednou jsme slyšeli křik . Byl to ten samý
hlas který jsem syšela minulou noc . Vykoukli jsme ven a viděli zástup postav v
hábytech !!!! Šli k hřbitovu , tam se zastavili a přidali se k nim další .

Byla velká zima . Jen v kapli bylo teplo . Byli jsme v šoku když jsme zjistili
že jdou do kaple kde jsme byli já a Simon . Schovali jsme se za oltář a čekali
. Potom vešel jeden z nich , (asi ten vůdce …) a začal rosvicovat svíčky … Potom
vešli ostatní a za nima táhli mrtvé dítě ….
Spanikařila jsem … Simon se mě pokoušel uklidnit . Asi po třech hodinách
rozpitvávání mrtvého dítěte odešli . Byli jsme oba tak vystrašení že jsme hned
jak odešli vystřelili ven .

Doběhli jsme domů , zvedli telefon a promrzlími prsty vytočili 911 kde jsme jim
všechno řeli . Spali jsme vedle sebe , přitiskli se k sobe a začali jsme se
zase líbat . Nakonec jsme oba usnuli . Ráno jsme šli pro dení tisk a četli jsme
titulní stranu . ,,Masový vrazi dopadeni !!!!!"
Jejich jména tam napsány nebyli . Pak , asi po 14 dnech byli v novinách
napsána jména těch vrahů . Byli to všichni mý sousedé !!!! Proto mi všichni
řekli že nic neslyšeli !!!! Když nad tím přemýšlím slyším to dítě pořád křičet!!! A už jenom vzpomínka, že jsem vyrůstala mezi masovými vrahy , mi vhání slzy do očí. Nikdy na to nezapomenu

smutné... :(

30. října 2011 v 16:49 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Každý večer chodím venčit svého psa Lorda . Je to kříženec rotwailera a dobrmana . Chodíme kolem našeho domu do parku , a přes hřbitov , kolem propasti na stezku k jezeru a kolem jezera domů . Chodila jsem tam každý večer a každý večer jsem se tam scházela se svým kamarádem Tomem . Společně jsme se tam procházeli a časem jsme pochopily že s našeho kamarádství je něco víc . Chodili jsme spolu …. Jednoho chladného podzimního dne jsem se dozvěděla že je Tom nemocný a že se mnou na procházku se psem asi nepůjde …. Nenechala jsem se odradit … Vydala jsem se na procházku sama ….. Procházela jsem kolem baronské hrobky a najednou začal foukat silný vítr a zablesklo se ….. "To bude bouřka " pomyslela jsem si ….. Začala mi být zima , tak jsem trošku zrychlila …. Byla tma ….Spěchala jsem . Když jsem procházela hřbitovem , cestu mi osvětlovalo jemné světlo svící na hrobech . Najednou se zastavím před zdí . Vždycky tam byla brána . Vím to podle obrovské hrobky Williama Rakully .K té hrobce se vázal příběh , že William Rakulla je upír . Všichni mysleli že to je báchorka pro malé děti . Rozhlédnu se . Nikde nic . Hřbitov znám skoro na zpaměť . Chodila jsem tam na hrob své matky která zemřela při auto havárii a jméno otce jsem neznala . Vychovávala mě chůva která mi jméno otce nikdy nechtěla říct . Ještě jednou jsem se ujistila že tam ten východ není a vydala se k druhému bočnímu východu . Lord šel pomalu . Najednou ….. jako kdyby ho něco nakoplo …. Začal štěkat do prázdna … Z prázdna se najednou vynořila osoba v černém kápi …. Byl to asi muž …. Zvedl ruku a zašeptal nějakou větu …. Bylo to asi latinsky …. S Lordem to trhlo . Jakoby se zbláznil … urval se z vodítka a zmizel v prázdnu . Utíkala jsem pryč . Panikařila jsem … Chtěla jsem aby byl Tom se mnou … Ten přízrak mě pozoroval . Zastavila jsem se u hrobu mé matky …. Klekla jsem si k němu a prosila ji aby mi pomohla !!! Ale nic . Chytil mě ten muž a odvedl k jinému hrobu …. Křičela jsem , ale nebylo mi to nic platné …. Odvedl mě k hrobce Williama Rakully a já jsem se podívala směrem ke zdi a vyděla východ . Spadla jsem na zem …. Přízrak přišel ke mně a pomalu sjel kudlou po krční tepně ….. nemohla jsem se hýbat . Zachvěli mi řízl po tepně na ruce . Křičela jsem ale nepomohlo mi to . Myslela jsem na Toma … Na jeho úsměv …. Jeho krásné oči a hladké rty … Pomalu jsem cítila že už ho asi nikdy neuvidím …. Cítila jsem už jen tupou bolest . O chvíli později už jsem necítila ani tu bolest …. Byla mi zima … nemohla jsem se ani pohnout … Zatmívalo se mi před očima … Tome … "miluji tě" zaznělo naposledy z mých úst . Cítila jsem že duše pomalu opouští mé tělo … Proč ??? Proč já ??? Co jsem mu udělala že si nezasloužím žít ??? Že už nikdy nepolíbím Tomovy jemné rty a že už nikdy neuslyším jeho "miluji tě" ??? Proč ležím na hrobě Williama Rakully když mám být u svého Toma ??? Proč ?? Co jsem jim udělala ??? Byl konec . Můj život byl ukončen ve 14 letech …

Další den v novinách :VČERA BYLA ZAVRAŽDĚNA 14 LETÁ DÍVKA !!! BYLA ZAVRAŽDĚNA NA POMYSLNÉM UPÍŘÍM HROBĚ !!! NA HROBĚ SVÉHO OTCE !!!....

šílený vrah

30. října 2011 v 16:45 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Jeden chlapec jel se svým děvčetem v autě, které patřilo jeho otci. Jezdili po úzkých vedlejších cestách a občas se líbali. Zničehonic nemohli auto nastartovat. Došel jim benzin. Chlapec vzal rezervní nádrž a vydal se k nejbližší čerpací stanici. Řekl dívce, aby si zavřela všechna okna a zamkla dveře a neotevírala, dokud se nevrátí. Dívka udělala všechno přesně tak, jak jí chlapec řekl. Potom zapnula rádio a poslouchala hudební program. Uprostřed jedné písně byl program přerušen a moderátor ohlásil, že z blízké psychiatrické léčebny uprchl nebezpečný vrah. Potom se znovu ozvala hudba. Dívka si podupávala nohou do taktu do podlahy auta. Za chvíli měla dojem, že do taktu podupává ještě někdo, ale ničeho podivného si nevšimla. Když byl chlapec pryč déle než hodinu, přijel k autu, kde dívka seděla, policejní vůz a zaparkoval vedle. Policisté na dívku zavolali, ať odemkne dveře a rozběhne se co nejrychleji k policejnímu vozu a v žádném případě ať se neotáčí. Dívka vyskočila a rozběhla se k policejnímu vozu. Když už byla těsně u něj, otočila se a podívala se za sebe. Uviděla šíleného vraha. Seděl na střeše jejich auta, rukama držel kolem krku jejího kluka a hlavou mu tloukl v rytmu písničky do střechy.

požíračka mrtvol

30. října 2011 v 16:44 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
V jedné třídě na zdravotní škole měli moc snaživou a vzornou studentku. Byla nafoukaná a pyšná a nikdo ji neměl rád. Její spolužačky se proto rozhodly, že jí dají za vyučenou. V pitevně tajně sebraly lidskou ruku a zavěsily ji v internátu na vypínač v pokoji téhle namyšlené holky.
Když se šprtka vrátila domů, všichni ostatní nenápadně sledovali, co se bude dít. Ale děvče jen vešlo do svého pokoje a zavřelo za sebou dveře jako vždycky. Za chvíli se z pokoje začaly ozývat podivné zvuky. Znělo to, jako by si dívka pro sebe něco mumlala.
Spolužačky se nahrnuly dovnitř. Děvče sedělo zkroucené v rohu postele. Její oči tupě zíraly kupředu. Vlasy jí zbělely, byly skoro jako křída. Dívka okusovala ruku z mrtvoly a pro sebe si mumlala:
" Požírám mrtvolu, požírám mrtvolu, požírám mrtvolu,! "
Zbláznila se a od té doby žije v blázinci.

bílé prsty

30. října 2011 v 16:30 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Kamarádka vyprávěla že odjela z rodiči ke známejm na návštěvu a její ségra zůstala doma. Pozvala si domů kamarády. Když byli unavení tak šli spát. Když usínali tak najednou slyší jak někdy rychle hejbe s dveřmi. všichni vylezli vem a viděli hýbající se dveře ale nikdo s nimi nehýbal. A najednou vidí tři bílí prsty jak sjíždí po skleněných dveřích.... Byl to pro ně šok... Další den našli rodiče svoje dítě a její kamarády natlačený na pohovce . Jejich obličej byl uplně bílí. Vyprávěli to rodičům. A ty čáry od těch bílích prstů tam sou dodnes!!!! Tento příběh je skutečný!!! (samozřejmě se nestal mě :) )

hrůza z e-mailu

29. října 2011 v 22:16 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Asi před rokem v pátek jsem dostala e-mail. Byly v něm otřesné fotky holky, která spáchala sebevraždu. Také v něm stálo, že pokud tento mail nepošlu 10 lidem do 7 dnů, tak si mě to mrtvé děvče najde. Já na tyto věci nevěřím a ihned jsem ho smazala. To byla chyba! Přesně za týden jsem měla volné odpoledne, tak jsem k nám pozvala kamarádku. Když jsem šla ze školy, připadalo mi, že se za mnou někdo plíží, ale jakmile jsem se otočila, nikdo tam nebyl. S nepříjemným pocitem jsem šla dál. Těsně před domem zvuky ustaly. Oddychla jsem si. Vešla jsem do předsíně a najednou se přede mnou zjevila ta dívka z e-mailu. Začala jsem křičet, ale ona se ke mně přibližovala víc a víc. Na poslední chvíli zazvonila kamarádka a mrtvola zmizela. Věřte nebo ne, tohle se opravdu stalo!

solárium (fakt nechutný)

29. října 2011 v 22:15 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Jedna žena byla na dovolené u moře,ale počasí se nevydařilo.Aby byla opálená a hezká,chodila každá den do solária.Když se vrátila domů,šířil se kolem ní podivný zápach!!!!Její kolegové v práci ji požádali,aby se častěji sprchovala,ale žena samozřejmě věděla,že se sprchuje každý den,takže šla rovnou k lékaři!!!!Lékař zjistil,že se jí zavařily vnitřnosti a začínají hnít!!!!Zemřela krátce poté!!!!

trojitá sebevražda

29. října 2011 v 22:14 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Jeden muž přišel o všechno, pro co žil, a rozhodl se, že si vezme život. Aby si byl jist, že se mu to podaří, rozhodl se pro trojitou sebevraždu. Spolykal celou plechovku silných prášků na spaní, vzal si provaz a pistoli a jel na most, který vedl přes řeku.Tam si dal smyčku kolem krku a druhý konec provazu pevně přivázal k zábradlí. Skočil z mostu a při výskoku se chtěl střelit do hlavy. Netrefil se a přestřelil provaz. Když skočil do vody, ocitl se přesně na tom místě, kde do řeky ústila městská kanalizace. Při skoku si lokl vody a ta byla tak hnusná, že všechny prášky, které před tím spolykal, vyzvracel!
A právě v tu chvíli ho míjela výletní loď s turisty. Zachránili ho. Jeho čas prostě ještě nepřišel…

holčička a pejsek

29. října 2011 v 22:12 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Pribeh vypraví o jedne male holcice, která mela svého nejlepsiho pritele. Sveho pejska. Žila se svými rodici na konci města. Jeji rodice byli často zvani na vecirky a aby se sama doma nebala hlidal ji jeji pes, vzdy spal u jeji postele. Jednou když jeji rodice vyrazeli zase na jeden z vecirku byla zrovna bourka. Mala divenka se ale nebala protože mela u sebe svého pritele. Když se v noci probudila slysela z koupelny kapani, protože se toho lekla podala ruku svymu psovi a ten ji olizl a byla klidnejsi, protože vedela ze je stále sni.
Asi po hodine ji opet zbudila, slabe tekouci voda,ale nevenovala tomu moc velkou pozornost, protože si myslela ze to jen tece kohoutek. Uz ze zvyku podala ruku svemu pejskovi a ten ji olizl.
Odbila pulnoct když se probudila po trerti. Tentoktrat uz voda tekla primo proudem. To ji uz nedalo a sebrala veskrou svou odavahu a sla se do koupelny podivat. Dvere otvirala pomalu, jak byla vydesena ale to co před sebou uvidela ji pronasledovalo v snech cele detstvi. Kapani, které ji budilo nespusobila voda odkapavajici z kohoutku, ale krev. Krev jejiho nejlepsiho pritele, který vysel z podriznutym hrdlem za ocas. Ztrata nejlepsiho pritele a sok který utrpela zpusobilo docasnou ztratu reci, vzdyt ji bylo pouhych sedm let.

zvuky v dole

29. října 2011 v 22:11 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Odehrává se to v Německu za druhé světové, přesnej rok neznam. V tu domu žil v Berlíne jistý horník. Nevim jak se jeho jméno píše, ale zní Hagen Baden.. Pracoval v nedalekém dole. Jednou když pracovali hluboko pod zemi ozvala se hlasitá rána a poté se východ zavalil kamením. Uvnitř zůstal uvězněnen Hagen se svým přítelem. Oba dva nevěřili tomu,že by je mohli vysvobodit, připravovali se na nejhorší, ze zemřou. Když ne hladem, tak dřiv nebo později jim dojde kyslík. Jelikož Hagenovi byl jeho život drahý a nechtěl tak brzo umířt rozhod se,že svého kamaráda zabije a bude ho pojídat tak dlouho dokud ho nenajdou a nebo dokud ho nesní. Uplynuly čtyri dny a stále ho nikdo nevysvobodil. Jeho kamarád už byl pomalu snězený, Hagenovi se už špatně dýchalo, měl žízen, už pomalu umíral. Po dvou dnech se k němu dostali, to už však bylo pozdě. Lid co je našli byly šokováni z toho co na místě našli. Dodnes se říká,že rok poté události jist lidé záslechali dole,na mistě kde Hagen zemřel, hlasy a zvuky připomínající lámání kostí..

záhadná kaplička

29. října 2011 v 22:09 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Před několika měsíci jsem šla s kamarádkou na skalky, kde je stará kaplička. Pořád nás zajímalo, co je uvnitř, a tak, když jsme objevily shnilé prkno, vykoply jsme ho a vlezly dovnitř. Nemohly jsme uvěřit tomu, co jsme uviděly! Za oltářem stál nějaký kněz! Strašně jsme se vyděsily a utekly ven. Asi po dvou hodinách dějepisu jsme se dozvěděly, že asi před třemi lety tam byl onen muž smrtelně pobodán vykradači kaplí...

záhadný stařík

29. října 2011 v 22:07 | kajak |  STRAŠIDELNÉ historky
Tenkrát mi bylo 9 let. Byli jsme na návštěvě u příbuzných v Německu. Sluníčko krásně svítilo, senza příležitost někam vyrazit. Tak jsme se sestřenkou popadly kola a jely. Prostě někam, kde je hezky. Dojely jsme do lesa, u kterého byl na kraji starý park. První pohled byl strašidelný a mrazivý, ale co, vlezly jsme tam. Já jsem omylem zabouchla starobylá vrátka, které se málem rozbily. Prohlížely jsme si to tajemné místečko. Po chvilce něco šustlo. Myslely jsme, že je to nějaké zvíře, ale ne! Za chvíli z keře vylítnul podivný stařík a něco na nás zakřičel, ale my jsme mu nerozuměly a stály jsme jak opařené na tom samém místě. Samo, že jsem začali křičet a potom zdrhat, ale nemohly jsme otevřít tu zatracenou branku. Koukala jsem na toho muže, zatím co sestřenka se mermomocí snažila přesvědčit tu branku, aby povolila. Ten stařík byl malý a ušmudlaný. V roce něco držel. Pytel! Byl ode mne tak půl metru a já myslela, že mě do toho pytle strčí. Záhadně branka povolila a my jsme o 106 jely z toho lesa ven. Něco za námi křičel, ale nerozuměly jme mu. Nikdy bych se tam už nevrátila! Potom jsme zjistili, že v tom lese byla nalezena v pytli mrtvá holčička!

tohle si o mě nemyslete!

29. října 2011 v 21:14 | kajak |  o mě
prosím!nemyslete si o mě,že jsem šprt!sice jsem řekla,že se vždy hned po zvonění chystám na další hodinu,ale nemám ráda,když mi tak někdo říká! Thank you......

Naruto

29. října 2011 v 20:54 | kajak |  anime
naruto je anime,které se mi zdá mezi těmi nejoblíbenějšími.je to o 11-ti letém klukovi,jménem Naruto Uzumaki,který si jako malý zažil doslova peklo.před 11-ti lety (tedy v roce narození Naruta) na vesnici Konohu (nebo-li skrytou listovou vesnici) zaútočil démon jménem Kyuubi a jelikož byl moc silný,musel ho 4.hokage zapečetit do svého syna Naruta,při čemž ztratil svůj vlastní život.ptáte se kdo je to hokage?hokage je něco jako předseda.hokage je považován za nejsilnějšího ninju z celé vesnice.ale jestli si myslíte,že hokagové velí všemu,tak to není pravda.v anime je více vesnic a každá má svého kaga (listová:hokage,písečná:kazekage,kamenná:tsuchikage,vodopádová:shibuki,mlžná:mizukage a oblačná:raikage).Naruto kvůli tomu trpí a vždycky,když se naštve,tak se probudí Kyuubi a útočí přítel,nepřítel.a od té doby se mu všichni vyhýbají,protože se ho bojí.proto musel Naruto zůstat sám,bez přátel.ani učení mu moc nešlo.tedy spíš vůbec.ale nejhůř mu šlo dělat klona (bushin no jutsu).a právě na to se jeden den zkoušelo (něco jako maturita).a když Naruto neuspěl,jeden ze zkoušejících mu poradil,jak uspět,aniž by musel opakovat.a tak ten způsob zkusil,při čemž se naučil hromadný stínový klon (kage bushin no jutsu) a uspěl.přiřadili ho do týmu 7,který vedl Hatake Kakashi spolu s jeho spolužáky Haruno Sakurou,která je zamilovaná do Uchihy Sasukeho.Naruto si nakonec našel přátele a spolu prožívají různá dobrodružství.a ještě musím podotknout,že když byl Naruto malý,tak na sebe upoutával pozornost tím,že prováděl různé lumpárny.