Květen 2011

NEKLIKEJ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

14. května 2011 v 12:49 | starLowe♥ |  blbosti atd....
NEDÍVEJ SE TAM!!!!!!!


Nedívej se na to!!!

Myslím to smrtelně vážně........

A nedělám si legraci

Fakt!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nedívej se na to!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nedívěj se na to, jestli nechceš zemřít!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


Hlavně se na to nedívej...................



Neposouvej kolečko myši::::::::::::::


Posouváš ho!!!!!!!!!!!!!!


Neeeeeeeeeeeeee!!!!!



Nedělej to, prosím!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!



Stále ho posouváš!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!



Prestaň!



NEEEE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!





Ale teď už to myslím vážně:::::::::::









Nech toho!!!!!!!!!!!!!!!









Nech to!!!!!!!!!!!!!!!!!!!










To mi vážně tak nevěříš?


Vždyť já to myslím vážně!






Už dost!!!!





Neposouvej to....



Nedívěj se dolů!!!!!!!!!!!!!!!!








NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.............
....................
.............................
......................................
....................................................
...............................................................
..............................................................................
..........................................................................................
.........................................................................................................
....................................................................................................................
...................................................................................................................................
..................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................
.....................................................................................................................
........................................................................................................
............................................................................................
..............................................................................
...................................................................
..........................................................
.............................................
......................................
.............................
.....................
..........
.....
..
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Tak vidíš! Viděl jsi to a co z toho máš?

Ale když už ses na to musel kouknout, tak si to musíš dát na svůj blog, nebo do sedmi dnů zemřeš!!!

smutný příběh....

10. května 2011 v 15:58 | SniPE'rKa |  zvířátka
jak jsi mohl?

























Když jsem byla štěňátko, zabavila jsem tě svou hravostí a rozesmávala jsem tě. Nazýval jsi mě svým děťátkem a přes mnohé rozkousané boty a jiné pohromy jsem se stala tvým nejlepším přítelem. Vždy, když jsem byla zlobivá, pokýval jsi nade mnou prstem a zeptal jsi se: "Jak jsi mohla?!" - ale nakonec jsi mi vždy odpustil, povalil jsi mě na záda a poškrábal na bříšku.
Moje výchova k čistotnosti trvala trochu déle, než jsi předpokládal, protože jsi byl hrozně zaneprázdněný, ale spolu jsme to zvládli. Pamatuji si ty noci, když jsem byla přitulená v posteli k tobě, naslouchajíc tvým tajemstvím a snům a věřila jsem, že život prostě nemůže být lepší. Chodili jsme na dlouhé procházky, běhali jsme v parku, jezdili v autě, zastavili se na zmrzlinu (mně jsi dal jen kornoutek, protože prý zmrzlina není dobrá pro psy) a dřímala jsem na slunci, když jsem čekala na tvůj příchod domů na konci dne.
Postupně jsi začal trávit víc času v práci a byl jsi zaneprázdněn svojí kariérou a víc času jsi věnoval hledání lidského partnera. Čekávala jsem na tebe trpělivě, utěšovala tě, když jsi měl zlomené srdce a byl jsi zklamaný. Nikdy jsem ti nevyčítala špatné rozhodnutí, vždy jsem nadšeně vítala tvůj příchod domů a radovala jsem se s tebou, když jsi se zamiloval. Ona, teď tvoje žena, není "pejskař" - ale i tak jsem jí přivítala v našem domě, snažila jsem jí projevit svou náklonnost a poslouchala jsem ji. Byla jsem šťastná, protože ty jsi byl šťastný. Potom přišly děti a já byla vzrušená spolu s tebou. Fascinovala mě jejich růžovost, jejich vůně a též jsem se chtěla o ně starat. Ale ty a ona jste se obávali, že by jsem jim mohla ublížit a já jsem trávila většinu času zavřená v jiném pokoji nebo v kleci. Ach, jak jsem je chtěla milovat, ale byla jsem se "zajatcem lásky". Když vyrostly, stala jsem se jejich kamarádkou. Věšely se na mou srst a tahaly se za ni nahoru, na své vratké nožičky, strkaly mi prstíky do očí, zkoumaly moje uši a dávaly mi pusinky na nos. Milovala jsem to všecko okolo nich a jejich dotyk - přestože tvůj dotyk byl teď takový ojedinělý - a kdyby bylo třeba, bránila bych je vlastním životem. Vkrádala jsem se do jejich postelí a poslouchala jejich trápení a tajné sny a spolu jsme čekali na zvuk tvého auta na příjezdové cestě.
Bývaly časy, že když se tě zeptali, jestli máš psa, ty jsi vytáhl z peněženky mojí fotku a vyprávěl si jim o mě příběhy. V posledních letech už jen povíš "ano" a změníš téma. Už nejsem "tvůj pes", ale "jen pes" a rozčilují tě všecky výdaje na mě. Teď máš velkou pracovní příležitost v jiném městě a ty a oni se budete stěhovat do bytu, kde není dovolené mít zvířata. Udělal jsi správné rozhodnutí pro svoji rodinu, ale byly časy, kdy já jsem byla tvá jediná rodina. Byla jsem vzrušená z cesty autem, ale když jsme přijeli k zvířecímu útulku, bylo tam cítit psy a kočky, strach a beznaděj. Vyplnil si papíry a řekl dvěma ženám, které si mě přebíraly: "Vím, že jí najdete dobrý domov." Pokrčily ramenem a věnovaly ti bolestný pohled. Poznaly reálnost umístění psa ve středním věku, i když s "papírama". Musel jsi vyprostit prsty tvého syna z mého obojku, když křičel "Ne, taťko! Prosím, nenechej je sebrat mého psa!" A já jsem měla o něho starost. Jakou lekci jsi mu to právě dal o přátelství a věrnosti, o lásce a zodpovědnosti a o úctě k celému životu? Rozloučil jsi se semnou poplácáním po hlavě, vyhnul jsi se mému pohledu a zdvořile si odmítl vzít si můj obojek a vodítko. Pospíchal jsi, protože jsi měl nějaký termín a teď mám jeden i já.
Když jsi odešel, ty dvě milé pani řekly, že jsi pravděpodobně o všem věděl několik měsíců dopředu a neudělal jsi žádný pokus najít mi nový domov. Potřásly hlavou "Jak jenom mohl?" Věnují nám tu v útulku tolik pozornosti, kolik jim to jejich nabitý rozvrh dovolí. Krmí nás, samozřejmě, ale moje chuť k jídlu se ztratila už před mnoha dny. Nejdřív jsem vyskočila a pospíchala ke vchodu vždy, když někdo procházel okolo mého kotce, doufajíc, že jsi to ty, že jsi změnil názor - že to celé byl jen zlý sen… a nebo jsem doufala, že to bude aspoň někdo, kdo se o mě zajímá, někdo kdo mě zachrání. Když jsem si uvědomila, že nemůžu soupeřit o upoutání pozornosti s hravostí šťastných štěňat, neuvědomujících si svůj osud, ustoupila jsem do nejvzdálenějšího kouta a čekala jsem.
Slyšela jsem její kroky, když pro mě přišla na konci jednoho dne a kráčela jsem za ní uličkou do oddělené místnosti. Velmi tichá místnost. Dala mě na stůl, poškrábala za uchem a pověděla mi, abych se nebála. Srdce mi bušilo v předtuše toho, co přijde, ale míchal se v tom i pocit úlevy. Zajatec lásky odešel v příběhu dní. Jak už to mám v povaze, víc jsem se strachovala o ni. Břemeno, které nosí, ji hrozně tíží, a já to vím stejně, jako jsem poznala každou tvou náladu. Jemně mi oholila přední nohu a slza stekla dolu po její tváři. Oblízla jsem její ruku stejně jako jsem byla zvyklá tebe utěšovat před mnohými roky. Odborně vsunula jehlu do mé žíly. Pocítila jsem píchnutí a studenou tekutinu proudící do mého těla, ospale jsem si lehla, podívala jsem se do jejích milých očí a zamrmlala jsem "Jak jsi mohl?" Možná protože rozuměla mé psí řeči, řekla: "Je mi to tak líto." Poplácala mě a honem mi vysvětlovala, že je to její práce zabezpečit, že půjdu na lepší místo, kde mě nebudou ignorovat, týrat ani zanedbávat, a kde se nebudu muset bránit - místo plné lásky a světla, tak odlišné od tohoto místa na Zemi.
A s posledním zbytkem mé energie jsem se jí snažila přesvědčit zavrtěním mého ocasu, že moje "Jak si mohl?" nebylo myšlené na ní. Bylo to určené tobě, můj milovaný pane, na tebe jsem myslela. Budu na tebe myslet a čekat navždy. Kéž by ti každý v tvém životě prokázal takovou věrnost.
poznámka autora: Pokud vám článek "Jak jsi mohl" vehnal slzy do očí tak jako mně, když jsem ho psal, je to proto, že je to příběh složený z osudů miliónů zvířat, které umírají každý rok v amerických útulcích. Vítaná je snaha všech, co by chtěli článek dál šířit pro nekomerční účely, pokud připisují poznámku s autorským právem. Prosím použijte ho na vzdělání lidí na svých stránkách, časopisech, na informačních tabulích útulků a veterinárních ošetřovnách.
Děkuji, Jim Willis

tajemství-info

8. května 2011 v 17:53 | kajak |  tajemství-povídka
povídka tajemství je o 14-ti leté dívce,která nemá rodiče.je tedy sirotek.jednou jí to však v sirotčinci nebavilo a tak sebrala všechnu odvahu a utekla.jenže se stane něco co neočekávala.nemůžu vám všechno říct,všecno je překvapení.tak si to přečtěte!!!

kočky

1. května 2011 v 19:36 | kajak |  zvířátka
Aby výživa byla plnohodnotná, musí obsahovat všechny látky nutné k zachování života. Nejdůležitější je voda, protože bez krmiva lze nějakou dobu přežívat, bez vody dochází k dehydrataci organizmu a smrti poměrně rychle. Kočky obecně málo pijí, záleží to na okolní teplotě, vlhkosti vzduchu a také množství vody obsažené v krmivu. Suché krmivo obsahuje sotva 10% vody, proto při jeho příjmu kočky přijímají více tekutin. Celková potřeba vody je velmi individuální, v žádném případě nelze kočce přidělovat omezené množství. Vždy musí mít čerstvou čistou pitnou vodu až v nadbytku, aby ji mohla pít v množství podle momentální potřeby.
Vitaminy jsou velmi důležité pro zdravý vývoj a pro plnohodnotný vývoj koček. Zatím co se jen velmi málo setkáváme s nedostatkem vitaminů rozpustných v tucích (A,D,E), častější je u koček nedostatek vitaminů rozpustných ve vodě a to zvláště z komplexu vitaminu B, případně vitamin C.
Tuky jsou ve výživě koček nezbytné. Dělají krmivo pro kočky chutnější, lehce se vstřebávají a jsou pohotovou zásobou energie. Jsou nositeli řady vitaminů a obsahují nezbytné esenciální mastné kyseliny. Živočišné tuky jsou pro kočky výborně stravitelné. Jejich nadbytek může působit průjem.takže se vždy poraďte,jestli se o kočičku dokážete postarat.